11.Kapitola - Jak je důležité míti Hagrida
Gill připadal poslední dobou čas, jako něco, co zajímá jenom ostatní lidi. Učila se dlouho do noci a když pak ráno vstala, stejně si nic nepamatovala. A pak přišla další rána. Tedy přišel dopis. Od babičky. Psala, že má dračí spalničky a že jí hospitalizovali u svatého Munga. Psala také, že Gill může přijet na Vánoce k ní domů, že se o ní domácí skřítka postará. Gill nechtěla babičku zklamat tím, že by se na ni nepřijela na Vánoce ani podívat a tak se dohodla s profesorkou McGonagalovou, že pojede k babičce domů jenom na jeden den a na jednu noc a pak se zase vrátí záchranným autobusem.
Byl den před Vánočními prázdninami a Gill pospíchala zpátky do Nebelvírské věže, aby si ještě dobalila zbytek věcí. Pospíchala s hlavou skloněnou k zemi. Skoro utíkala, když vrazila do něčeho velkého, hnědého a chlupatého.
„Ahoj, Hagride.“ Pozdravila, když se jí podařilo znova se postavit.
„Ahoj !“ zahřměl obr, „vypadáš ňák divně.“ Položil jí obrovskou ruku na čelo, „Nemáš horečku ? Není ti nic ?“
„Ne, nic.“ Gill potřebovala obě ruce, aby tu jeho odtáhla. Zakryl jí skoro celý obličej.
„Když to řikáš.“ Usmál se na ni, „ale i tak. Kdybys cokoliv potřebovala, třeba si jenom popovídat, víš, že vždycky můžeš přijít za mnou a já…“ nedořekl, protože Gill se k němu přitiskla. Upustil stromek a pokusil se ji jemně poplácat po zádech. Skoro jí vyrazil dech, ale i tak za něj byla hrozně vděčná. Hagrid byl jediný, koho tu dobře znala víc než půl roku.
„Děkuju.“ Podívala se mu do obrovské tváře.
„Kdykoliv budeš něco potřebovat, prcku.“ Obrovským palcem jí otřel slzu a rozcuchal vlasy, „A teď už musim jít.“ Prohlásil nekompromisně, „Mám ještě odnést pár jedlí.“ Popadl stromek a otočil se k Gill zády, aby ho odnesl do velké síně. Zlatej Hagrid pomyslela si Gill.
Komentáře
Přehled komentářů
Pochibuju že by ses dostala k 11.kapče kdybych tě každej den na icq nepřemlouvala ať píšeš!!!
Ha Ha
(Aranel http://aranel.webgarden.cz/, 29. 12. 2007 19:44)