Kapitola 10. - Všechny věci z vrcholu seznamu věcí, které se nikdy neměly stát 1
23. 11. 2008
Měsíce plynuly. Mellory se Siriusem se svatbou váhali. Nastala neklidná doba. Byla to hlavně Siriusova vina. Jelikož patřil k Fénixovu řádu (oné tajné společnosti bojující proti Voldemortovi), nechtěl vystavit Mellory většímu nebezpečí než bylo nutné, ale když už začaly první jarní paprsky roztávat sníh, Sirius přišel za Mellory do práce. Pracovala ve velkoprodejně Mžourov v Příčné ulici, protože měla zvířata ráda a bylo to dobře placené, stálé místo a zaměstnavatel byl dobrák. Když Sirius vstoupil, vypadal rozzářeně. Rázně obešel pult a jemně Mellory políbil.
„Týden po Harryho narozeninách.“ Prohlásil, „To je to datum.“ Mell se mu se šťastným smíchem pověsila kolem krku.
Bylo to zrovna den před Harryho narozeninami, když Mellory na návštěvě u Lily. Vypadala, že jsou s Jamesem opravdu šťastní. Ani jedna z nich netušila, že se nad nimi stahují mračna.
Byl předvečer Harryho narozenin. Mellory už téměř spala, když vedle sebe uslyšela pohyb.
„Siriusi ?“ zamumlala.
„Neboj. Budu zpátky v cuku letu.“ Ozval se, „Jdu se jenom podívat, jestli už se Červíček vrátil. Touhle dobou už by měl být zpátky.“
„Co ten náhlý zájem o Červíčka ?“
„Povím ti to někdy příště.“
Den po Harryho prvních narozeninách se Mellory probudila v posteli sama. Když se posadila, najednou ji chytil za srdce takový strašně tíživý pocit. Vstala, zabalila se do županu šla do kuchyně. Na stole nebylo nic, kromě novin a papírku na kterém byla jediná věta napsaná dobře známým písmem.
Miluju tě, Sirius. Stálo tam.
Mellory se usmála. Pak zvedla ranní noviny a přečetla si úvodní titulek. A úsměv jí zmrzl na rtech.
Vy-víte-kdo poražen. Lily a James Potterovi byli poslední oběti. Harry Potter je hrdina !
Čtěte na straně 1.-17.
Hlásal titulek. Mellory proletěla článek očima třikrát rychle za sebou. Pak zalapala po dechu a zhroutila se na zem.
Sirius běžel ve své psí podobě po ulici. Viděl Červíčka tak jasně. Věděl, že Peter o něm ví a bylo mu divné, že před ním neutíká. Přeměnil se. Naštěstí si toho nikdo na přeplněné ulici nevšiml. Kromě Červíčka. Sirius k němu přistoupil a chytil ho za náprsenku, ale Peter byl rychlejší.
„Jak jsi to mohl udělat, Siriusi !“ zaječel, „James a Lily ! A malý Harry !“ Až pozdě si Sirius všiml hůlky, kterou Peter svíral za zády. Kouzlo ho odhodilo do zadu a rozmetalo celou ulici na kousky. V tu chvíli se sem začali přemisťovat ministerští kouzelníci. Všichni svorně namířili hůlky na Siriuse, který už se stihl zvednout ze země. Chvíli na ně zíral a pak se rozesmál svým štěkavým smíchem. Peter to měl tak dobře vymyšlené…
„Týden po Harryho narozeninách.“ Prohlásil, „To je to datum.“ Mell se mu se šťastným smíchem pověsila kolem krku.
Bylo to zrovna den před Harryho narozeninami, když Mellory na návštěvě u Lily. Vypadala, že jsou s Jamesem opravdu šťastní. Ani jedna z nich netušila, že se nad nimi stahují mračna.
Byl předvečer Harryho narozenin. Mellory už téměř spala, když vedle sebe uslyšela pohyb.
„Siriusi ?“ zamumlala.
„Neboj. Budu zpátky v cuku letu.“ Ozval se, „Jdu se jenom podívat, jestli už se Červíček vrátil. Touhle dobou už by měl být zpátky.“
„Co ten náhlý zájem o Červíčka ?“
„Povím ti to někdy příště.“
Den po Harryho prvních narozeninách se Mellory probudila v posteli sama. Když se posadila, najednou ji chytil za srdce takový strašně tíživý pocit. Vstala, zabalila se do županu šla do kuchyně. Na stole nebylo nic, kromě novin a papírku na kterém byla jediná věta napsaná dobře známým písmem.
Miluju tě, Sirius. Stálo tam.
Mellory se usmála. Pak zvedla ranní noviny a přečetla si úvodní titulek. A úsměv jí zmrzl na rtech.
Vy-víte-kdo poražen. Lily a James Potterovi byli poslední oběti. Harry Potter je hrdina !
Čtěte na straně 1.-17.
Hlásal titulek. Mellory proletěla článek očima třikrát rychle za sebou. Pak zalapala po dechu a zhroutila se na zem.
Sirius běžel ve své psí podobě po ulici. Viděl Červíčka tak jasně. Věděl, že Peter o něm ví a bylo mu divné, že před ním neutíká. Přeměnil se. Naštěstí si toho nikdo na přeplněné ulici nevšiml. Kromě Červíčka. Sirius k němu přistoupil a chytil ho za náprsenku, ale Peter byl rychlejší.
„Jak jsi to mohl udělat, Siriusi !“ zaječel, „James a Lily ! A malý Harry !“ Až pozdě si Sirius všiml hůlky, kterou Peter svíral za zády. Kouzlo ho odhodilo do zadu a rozmetalo celou ulici na kousky. V tu chvíli se sem začali přemisťovat ministerští kouzelníci. Všichni svorně namířili hůlky na Siriuse, který už se stihl zvednout ze země. Chvíli na ně zíral a pak se rozesmál svým štěkavým smíchem. Peter to měl tak dobře vymyšlené…
no....
(Irene, 11. 12. 2008 21:01)