Kapitola 2. - Šmírák
„Je to takový skličující pocit, že už se sem nikdy nevrátím.“ Opakoval pořád dokola Willy, který končil už teď. Mell to deprimovalo víc, než cokoliv jiného. Program na léto už měla. V červnu a první dva týdny v srpnu měla brigádu, kterou si sama sehnala u strýce v prvotřídních potřebách pro famfrpál. Byl to jeho obchod a ona už se těšila, že tam bude pomáhat. Přivydělá si a docel dost se toho naučí. Poslední dva týdny stráví u Lily Evansové na návštěvě. Jediným mráčkem na čistém nebi plánování bylo, že se bude muset na noc vracet domů. Ale to už nějak vyřeší. Strýc zavírá v pět, nebo v šest podle toho, jak se mu to hodí, tak by se mohla třeba do osmi toulat po Londýně a pak se z děravého kotle přemístit domů. Matce řekne, že už jedla a zavře se ve svém pokoji. Nějak to musí zvládnout. Ve středu, kdy má strýc zavřeno se půjde koupat, nebo můžou s Willym rybařit, když nebude v práci. A taky má zkoušky z přemisťování. Takhle si to plánovala, ještě když přijížděli na nádraží King´s Gross. Objala Lily na rozloučenou. Zamávala Remusovi, který byl nejen dobrý přítel, ale i fajn kluk. Pak se Mell chytila Willyho za ruku a společně se přemístili před jejich dům.
Týden jí uběhl, jako voda. Složila zkoušky z přemisťování a dostala svojí první výplatu. Nebylo to až zase tak strašné, pomyslela si, když se unavená vracela kolem deváté domů. Před domem na ni, ale čekalo překvapení. Překvapení v podobě obrovského, huňatého, černého psa.
„Copak tu děláš ?“ téměř šeptala a sedla si ke zvířeti na bobek, „Čípak jsi ?“ Uviděla lístek , který měl pes zastrčený za obojkem.
Jmenuji se Čmuchal. Prosím postarej se o mě.
„To víš, že se o tebe postarám.“ Mellory pohladila psa po hlavě a podrbala ho za ušima. Ochotně jí olízl obličej a svalil ji na trávník, takže si nevšimla tří hlav vykukujících zpoza vedlejšího domu.
„Jamesi !“ Remus Lupin zatáhl svého přítele do většího stínu, „Tohle se mi nelíbí.“
„Ale no tak.“ Chlácholil ho jeho přítel, „Vždyť je to jenom sranda.“
„Poslouchej, já Mellory znám. Ona to nevezme, jako žert, když jí Sirius vyfotí spící, nebo ve sprše.“
„Tak to už ale bude její chyba.“ Namítl James a chystal se dívat dál, ale Remus ho nenechal.
„Je to moje kámoška.“
„No, tak si jdi domů, když se ti to nelíbí.“ Prohlásil James trochu dotčeně, ale Remus neodešel.
Mell probudilo ostré zablesknutí. Jako, kdyby jí najednou do obličeje někdo posvítil baterkou a hned ji zase zhasl. Neotevřela oči a čekala, jestli se zableskne znovu. Zablesklo, ale tentokrát z druhé strany. Mellory vyskočila, popadla hůlku a mhouříc oči do tmy, odkud záblesky přišly. Uviděla proti oknu štíhlou mužskou postavu.
„Jestli se pohneš,“ varovala ho, „Tak ti uši porostou z kolen.“
„Buď v klidu nejsem zloděj.“ Příjemný hluboký hlas.
„Taky bych se s tebou nezahazovala, kdybys byl.“
„Takže, já teď pomalu půjdu, jako kdyby se nic nestalo.“
„To teda ne. Accio foťák !“ Mellory spokojeně slyšela, jak nějaký předmět dosedl vedle ní na postel, „Tak a teď.“ Pokračovala, „Se na tebe podíváme. Lumos.“ Ve světle zahlédla černé vlasy a mladíka, který vyskakoval oknem. Z druhého patra… . Rozeběhla se za ním, třeba mu ještě může zachránit život, než se dole zabije o dláždění. Nestihla ho chytit za bundu. Nestihla vůbec nic. Mladík vypadl z okna. Chytil se sice parapetu, když si všiml do jaké hloubky se to vrhá, ale pak tam jenom visel, jako chatrná loutka.
„Co mam dělat ?“ Mellory se snažila nepanikařit.
„Máš hůlku, ne ?“
„Ježiš…“
„Pohni !“ Mell popadla hůlku, ale nemohla si vzpomenout na žádné zaklínadlo, tak ji znovu zahodila a zatáhla mladíka za ruku. Společným úsilím se jim podařilo dostat ho zpátky do pokoje. Pak rozsvítila.
„Blacku ?“
„Jo, to jsem já...“
„Co tu sakra děláš ?“ Bezmocně ukázal na fotoaparát ležící na posteli.
„Tys mě měl nafotit ?!“ Mell jenom zírala, „Budeš mít velký štěstí, když tě z toho okna nevyhodím znova…“
„Promiň, no.“ Nevypadal, že by ho to nějak zvlášť mrzelo.
„A co to má bejt ?“
„Co jako ?“ Zřejmě se chtěl tvářit, jako neviňátko. Vypadal však mírně přihlouple.
„Ty ses vsadil s tou svojí hroznou partičkou ?“
„Tak nějak…“
„O co tu jde ?“
„Zrovna tobě to budu povídat…“
„To okno je pořád otevřené. Taky bych mohla zavolat Čmuchala.“ Sirius Black se poprvé usmál. Možná, že to byl spíš úšklebek.
„Obávám se, že Čmuchal nepřiběhne, ani kdybys ho hledala sebevíc.“ Mellory v hlavě blikl stín podezření.
„Tys mu něco udělal ?“ Znovu ten podivný úšklebek.
„Věř mi, že poslední, co bych si přál by bylo, aby se něco stalo Čmuchalovi.“
„Vypadni.“ Jestli se zeptá na foťák, tak mu jednu vrazím, pomyslela si Mellory.
„A můj foťák ?“ Facka, kterou mu uštědřila ji možná bolela víc, než jeho, ale bylo jí to jedno.
„Vypadni !“ zaječela na něj a vrazila mu další políček. Pak se bezmocně sesunula na postel a schovala obličej do dlaní. Když pak zvedla hlavu, byl pokoj prázdný a dveře na chodbu otevřené. Vstala, zavřela je a znovu se posadila na postel. Ozvalo se zaklepání.
„Můžeš, Willy.“ Poznala ho podle toho, jak klepal. Jedině William dokázal zaklepat, tak, že to bylo uklidňující. Dveře se otevřely a objevila se v nich střapatá hlava. Willy si poslední dobou nechal vlasy narůst a protože se mu – stejně jako Mellory – kudrnatily, vypadal, jako anděl. A to nejen kůly vlasům.
„Slyšel jsem nějaké rozčilené hlasy.“ Poznamenal.
„To nic.“ Mellory k němu byla obrácená zády a chvatně si utírala slzy.
„Mell, ty brečíš.“ Znělo to, jako obvinění.
„Praštila jsem se do ruky. Nadávala jsem a taky to dost bolí.“
„Nikdy jsi nebyla moc dobrá lhářka.“
„Tak se posaď.“ Willy se usadil vedle ní na postel, vzal ji kolem ramen a pevně ji k sobě přitiskl. To bylo všechno. Hlídal ji dokud neusnula. Nechtěl nic vědět, nechtěl jí ublížit zbytečnými otázkami. Přes tenkou stěnu dobře zaslechl druhý mužský hlas, ale bylo mu to jedno. Ať to byl kdo byl, jeho sestra na něj křičela a vyhodila ho a tím to končilo.
Komentáře
Přehled komentářů
Já nemohla z věty: „Věř mi, že poslední, co bych si přál by bylo, aby se něco stalo Čmuchalovi.“ Merline!!!! Já chytla úplně šílenej zácvat smíchu!!!!!!!! Ani ějak nevím proč... Božíííí!
co to
(Alasea, 5. 8. 2008 12:27)tím chceš říct, že to není dlouhý? Asi máme každá jiný měřítko. ;-)
.....
(Mirime, 4. 8. 2008 14:11)
To Wocass - To bude v další kapitole, nebo možná ještě dál.
To Alasea - Dlouhý ? Si děláš pr-píp pardon. Jinak dík za pochvalu.
Super!
(Alasea, 4. 8. 2008 11:50)Je to super. Ačkoli je to dlouhý, přečetla jsem to, že jsem ani nevěděla jak. Děvče, děvče, ty máš talent!
Krása!
(lilyevans-and-marauders.blog.cz, 27. 10. 2012 19:42)